Kézimunka / Ruční práce
Amire emlékszem, kézimunkával elöször általános iskolás koromban foglalkoztam – amikoris a napköziben hímeztünk (szálöltés, keresztszemes hímzés). Azután valamikor megtanultam kötni (mint késöbb kiderült, Cema velem az angol sima, angol fordítottat tanította meg, így aztán a minták az újságból nem és nem akartak kijönni. De aztán Marisnéni fényt derített a dologra, s azóta nincs gond). Ezt követte a horgolás – azt hiszem, ezt nagymamámtól tanultam. Aztán hosszú ideig semmi új … Mígnem néhány év prágai tartózkodás után tudomást szereztem a www.brydova.cz oldalakról. Akkor próbáltam ki a decoupage-t (papírszalvéta ragasztása különbözö anyagokra), üvegre festést, gyertyakészítést, twistart virágok készitését (speciális papírból – kicsit hasonlít a krepp-papírra, de selymet vagy valami ilyesmit tartalmaz). Az egyik tanfolyam alkalmával a szomszéd teremben kosarat fontak (un. Peddignádból). Ez nagyon vonzott. Ezt követöen részt vettem jópár kosárfonós tanfolyamon, beszereztem pár könyvet a témában, megfertöztem egy csomó más embert is, akik szintén belefogtak a kosárfonásba.
2007-ben résztvettem Monika Brýdová által szervezett elsö Kreativ kiallitáson Dubečben. Ott láttam élöben patchwork teritöket. A kilállításról Bellus (www.bellus-gallery.com) reklámpapírt vittem magammal haza. Innen már sokáig tartott, hogy bejelentkezzek az alapkurzusra. Azóta már sokat varrtam, sok további patchwork tanfolyamon vettem részt. Igyekszem nem kihagyni a prágai patchwork kiállításokat. Ez a technika nagyon megfogott – rengeteg lehetöséget tartogat, szebbnél szebb dolgok készíthetök, …
No, és azért nem feledkezhetem meg a szövésröl sem. Azt is kipróbáltam. Kb. Fél évet jártam hetente egyszer tanfolyamra. Ez annyira nem fogott meg, mint a patchwork. Az okok különbözök (a tanár stílusa, cipelni a keretet, nehéz fonalat beszerezni hozzá, …)
Pak jsem se dlouho nic nového nenaučila. Až když jsem se během studií v Praze dozvěděla o stránkách www.brydova.cz. Na kurzech uspořádaných Monikou Brýdovou jsem se naučila (nebo aspoň vyzkoušela) decoupage (lepení papírových ubrousků na různé povrchy), malování na sklo, twistart (kytky ze speciálního papíru, jež se podobá krepovému papíru, ale obsahuj hedvábí – nebo tak nějak). Když jsem byla na jednom z těchto kurzů, ve vedlejší místnosti probíhal kurz pletení košíků pod vedením Gabriely Markové (www.gabrielamarkova.cz ). Pletení košíků mě dostala. Absolvovala jsem hodně kurzů. U Gabriely Markové, u Moniky Weissové. Nejlepší bylo, když jsem byla na víkendovém kurzu kousek od Českého Krumlova, kde paní Markova měla dům. Byla jsem z toho pletení košíků docela nadšená a „nakazila“ hodně lidí v mém okolí.
V roce 2007 jsem šla na výstavu Kreativ, která se od té doby koná na jaro a na podzim v Praze, v Dubči. Spořádá ji Monika Brýdová ve spoluprácí se společností Bellus (www.bellus-gallery.com). Tam jsem viděla „naživo“ patchworkové výrobky – především deky. Netrvalo dlouho než jsem se rozhodla pro základní kurz patchworku v Bellusu. Následovaly pak další a další speciální kurzy na různé techniky. Známí se ptají, proč chodíš ještě pořád na kurzy, vždyť už jsi byla na tolika, že musíš všechno umět… Ale není tomu tak. To je tolik různých technik, možností, že do konce života je co se učit.
A asi nesmím zapomenout ani na tkaní. Asi tak půl roku jsem chodila na večerní kurzy v centru Prahy (http://www.textilniskola.cz/rec/kurzy.php ). Tkaní mě nechytla natolik, jako patchwork nebo předtím košíky. Základy ale zvládám. Mám představu, jak se dělají koberce, mám pár knížek … takže kdykoliv se k tomu můžu vrátit.
Pak mě ještě do budoucna docela láká drhání/macrame (macrame jsem již ale dělala kdysi na základní škole – ale to už bylo hodně dávno). Knížky k tomu již mám a na netu je několik odkazů. Např. http://www.rucniprace.cz/drhani-historie.php
Určitě existuje ještě několik druhů ruční práce, co by stálo za to vyzkoušet. Ale vyhlásila jsem jakýsi Stop-stav, protože pak by už na nic nebyl dostatek času.